Libra, pinta a míle — proč Británie měří jinak

Británie přešla na metrickou soustavu, ale jenom napůl. Obchody musí zboží vážit v gramech a kilogramech, protože to nařizuje zákon, jenže zákazník si u pultu pořád říká o půl libry sýra. Na silnicích metry nenajdete vůbec: vzdálenosti se značí v mílích a rychlost v mílích za hodinu. Míle je zhruba jeden a šest desetin kilometru, takže tabule s číslem 30 před školou znamená necelých padesát kilometrů v hodině. Přechod na metry se plánuje od šedesátých let a pokaždé se odloží — poslední pokus ztroskotal v roce 2007.

V hospodě se pivo objednává v pintách a nic jiného tam ani načepovat nesmějí; půllitr britská hospoda nezná. Pinta má 568 mililitrů, tedy o poznání víc než náš půl litr, a půlka se řekne half a pint. Pozor na Ameriku: tamní pinta má jen 473 mililitrů, takže stejné slovo znamená jiné množství. V pintách se prodává i mléko v lahvích.

Slovo pound má dva významy najednou. Je to váha (asi 454 gramů) i měna. Libra jako mince se dnes dělí na sto pencí, ale takhle jednoduché to bylo až od roku 1971 — do té doby měl šilink dvanáct pencí a libra dvacet šilinků, takže v libře bylo dvě stě čtyřicet pencí. Váhu člověka Britové počítají ve stone: jeden stone je čtrnáct liber, tedy asi 6,4 kilogramu, a věta I'm eleven stone znamená okolo sedmdesáti kilo. Všimni si, že se v ní neříká stones — po číslovce zůstává jednotné číslo, stejně jako u two hundred z téhle lekce.

Zajímavosti

• Výška se udává ve stopách a palcích a čte se jako five foot ten, tedy pět stop a deset palců. I tady zůstává foot v jednotném čísle, přestože stop je pět.
• Benzín se čerpá v litrech, ale spotřeba se počítá v mílích na galon. Řidič tedy musí umět obojí najednou.
• Předpověď počasí mluví ve stupních Celsia. Jakmile přijde vlna veder, bulvární noviny přejdou na Fahrenheity, protože sto stupňů zní dramatičtěji než osmatřicet.
• Britský galon není americký: 4,55 litru proti 3,79. Rozdíl vznikl tím, že Británie svůj galon v roce 1824 předefinovala a Amerika si nechala starý.
• Před rokem 1971 se ceny psaly ve tvaru 2/6 — dva šilinky a šest pencí. Přechod na desítkovou soustavu dostal jméno Decimal Day a byl to jeden z největších logistických podniků poválečné Británie.
• Na trzích se ovoce prodává na libry a zelináři, kteří odmítli přejít na kila, dostali v tisku přezdívku Metric Martyrs — metričtí mučedníci.