Právě teď

Angličtina má dva přítomné časy a čeština jeden. Prostý čas z modulu 4 říká, co platí pořád: I work in Prague. Průběhový říká, co běží právě teď: I'm working. Skládá se ze dvou dílů, které obě znáš — sloveso to be z modulu 1 a koncovka -ing z lekce 16, včetně pravopisu: sit → sitting, smile → smiling. Tvar to be se řídí podmětem: I am, he/she/it is, we/you/they are, a skoro vždycky se stahuje: I'm waiting, he's talking. Poznáš ho podle slov jako now a at the moment.

Tohle je místo, kde Čech skoro vždycky sáhne vedle. U prostého času se zápor a otázka dělají pomocným do: I don't work, Does he work? U průběhového ne — otázku i zápor si nese sloveso to be, které už ve větě stojí. Zápor je prosté not za tvarem to be: I'm not working, he isn't working. Otázka je obrácené pořadí: Is he working? Are they sitting? Pomocné do se u průběhového času neobjeví nikdy — Does he working? je chyba, kterou opravíš tak, že do prostě vyhodíš.

Čeština umí říct větu bez podmětu: prší, sněží. Angličtina to neumí — každá věta musí mít podmět, a když ho není z čeho vzít, dosadí se it. Proto It's raining a It's snowing. Je to to samé it, které znáš z It's cold a It's five o'clock, a neznamená vůbec nic, jen drží místo. Pozor na to, že rain a snow jsou v téhle vazbě slovesa, ne podstatná jména: It's raining doslova znamená ono prší. Zápor i otázka se dělají jako všude jinde v průběhovém čase, přes to be: It isn't raining, Is it snowing?

Počasí se v angličtině říká dvěma způsoby a student je musí umět rozlišit. Když se něco děje, je to sloveso s -ing: It's raining, It's snowing. Když se popisuje stav, je to přídavné jméno a žádné -ing nemá: It's sunny, It's windy, It's cloudy. Většina těch přídavných jmen vznikla z podstatného jména koncovkou -y — sun → sunny, wind → windy, cloud → cloudy — takže si je snadno odvodíš. Pozor: sunny znamená slunečno i slunečný, čeština má dvě slova a angličtina jedno.

Průběhový čas je tvar to be plus sloveso s -ing a říká, co běží právě teď. Tvar to be se řídí podmětem: I am, he is, they are, a skoro vždycky se stahuje. Zápor je not za tvarem to be a otázka je to be před podmětem — pomocné do se v tomhle čase neobjeví nikdy. U počasí je podmět vždycky it: It's raining. A pozor na rozdíl mezi dějem a stavem: raining a snowing jsou slovesa s -ing, ale sunny, windy a cloudy jsou přídavná jména.