Teď, nebo vždycky?

Oba časy už umíš. Prostý říká, co platí pořád: I work in an office. Průběhový říká, co běží právě v téhle době: I'm working at home. Nové je rozhodnout, který použít — a čeština ti nepomůže, protože má jen jeden přítomný čas. Pomůžou ale slova ve větě. K prostému táhnou usually, often a every day. K průběhovému táhnou now, right now, at the moment, this week a these days. Pozor na still: to znamená pořád a jde s obojím — he still works tady i he's still working.

Nejrychlejší způsob, jak se rozhodnout, je podívat se, jestli ve větě není slovo, které odpovídá za tebe. Usually, often, always, sometimes, never a every day mluví o zvyku, takže berou prostý tvar: I usually go by bus. Now, right now a at the moment mluví o téhle chvíli a berou průběhový: She's buying a ticket now. Delší dočasná období — this week, these days, today — taky táhnou k průběhovému, protože říkají, že to za měsíc bude jinak. Když ve větě žádné takové slovo není, rozhodne význam.

Průběhový tvar popisuje děj — něco, co probíhá a co může skončit. Jenže část sloves žádný děj nepopisuje, jen stav: like, love, hate, want, know, need, understand, remember a prefer. Ty průběhový tvar nemají vůbec, a to ani tehdy, když mluvíš o téhle chvíli: I need a ticket right now, nikdy I'm needing. Rozpis říká, že I'm knowing je vůbec nejčastější česká chyba v angličtině — čeština totiž mezi dějem a stavem u sloves nerozlišuje. Pomůcka: když se sloveso dá nahradit větou to je můj stav, průběhový tvar nemá.

Na nádraží se oba časy potkají v jedné situaci a je dobře vidět proč. Jízdní řád platí pořád, takže je prostý: the train goes at nine, you change at the station. Lidé kolem tebe dělají něco právě teď, takže jsou průběhoví: the passengers are standing, she's buying a ticket. Britský slovník je tu navíc vlastní: metro je underground, ale Londýňan skoro vždycky řekne the tube. Linka je line, zastávka stop a nástupiště platform.

Prostý čas říká, co platí pořád, průběhový to, co běží teď nebo v téhle době. Rozhodnout pomůžou signální slova: usually a every day berou prostý, now a right now průběhový, this week a these days taky průběhový, protože mluví o dočasném stavu. Nad tím vším stojí jedno tvrdé pravidlo: slovesa, která popisují stav — like, want, know, need, understand, prefer — průběhový tvar nemají nikdy, ani s right now.