Co zrovna děláš

Od téhle lekce se oba přítomné časy střídají v jednom rozhovoru a volba tvaru není nikdy náhodná — vždycky se dá zdůvodnit. Když se něco děje v téhle chvíli, je to průběhový: I'm writing a message, the phone is ringing. Když se mluví o zvyku nebo o tom, co platí pořád, je to prostý: he always replies, he never answers his phone. Rozkaz zůstává v holém tvaru: send him a text. A slovesa, která popisují stav, průběhový tvar nemají — mezi ně patří i nové hear, takže se řekne I can hear you, nikdy I'm hearing you.

Tohle je jediná nová věc celé lekce a učí se jako hotový vzorec: o tom, co je domluvené na zítra nebo na dnešní večer, se mluví průběhovým tvarem. I'm meeting Tom tomorrow. He's leaving tonight. Česky by se řeklo sejdu se a odjede, tedy budoucí čas, ale angličtina tady sahá po průběhovém — protože je to už zařízené, stejně jako by to bylo zapsané v diáři. Budoucí čas jako takový se v A1 neučí vůbec, takže se tenhle vzorec nesnaž nikam zařadit. Prostě si ho zapamatuj: domluveno znamená průběhový tvar.

Telefonování je dobrá zkouška, protože se v něm oba časy střídají skoro v každé replice. Co zrovna probíhá, je průběhové: I'm calling you back, I'm leaving in a minute. Co platí obecně, je prosté: the app doesn't work on my phone. Slova later a soon mluví o tom, co se chystá, takže berou průběhový tvar úplně stejně jako tomorrow. A pozor na back: není to sloveso, ale příslovce, které znamená zpátky a přilepuje se za sloveso — call you back, come back.

Modul devět stojí na jedné otázce: teď, nebo vždycky? Průběhový tvar patří k tomu, co běží v téhle chvíli (I'm writing a message now), k dočasnému stavu (this week, these days) a k tomu, co je domluvené (I'm meeting her tomorrow). Prostý tvar patří ke zvyku (every day, usually) a k tomu, co platí pořád. Nad tím vším stojí slovesa, která popisují stav — like, want, know, need, understand, hear — a ta průběhový tvar nemají nikdy. A rozkaz zůstává holý za všech okolností.