Angličtina jako světový jazyk

Odhady mluví o zhruba půldruhé miliardě lidí, kteří anglicky nějak umí. Rodilých mluvčích je z toho asi čtyři sta milionů — tedy sotva třetina. To znamená něco, co při učení stojí za připomenutí: většina rozhovorů, které se dnes na světě vedou anglicky, se odehrává mezi dvěma lidmi, pro které je angličtina cizí jazyk. Čech mluví anglicky s Japoncem, Ital s Norem. Nikdo z nich nemluví dokonale a nikomu to nevadí, protože smyslem není znít jako Brit, ale domluvit se.

Proč zrovna angličtina? Rozhodně ne proto, že by byla snadná — pravopis má nelogický a výslovnost se ze zápisu odhadnout nedá. Rozhodly dvě věci za sebou. Nejdřív britské impérium, které jazyk rozneslo po pěti kontinentech, a pak hospodářská, vědecká a kulturní váha Spojených států ve 20. století. Světový jazyk se přitom střídá: v Evropě byla dřív latina a po ní francouzština, jazyk diplomacie. Angličtina je v téhle roli nováček.

Na některých místech je dokonce předepsaná. Piloti a řídící letového provozu se spolu domlouvají anglicky bez ohledu na to, odkud jsou, a totéž platí v mezinárodní lodní dopravě. Drtivá většina odborných článků v přírodních vědách vychází anglicky, takže vědec, který anglicky neumí, se prakticky nemá jak dozvědět, co se děje v jeho oboru. Zajímavý je i případ Evropské unie: po odchodu Británie nemá angličtinu jako svůj hlavní jazyk žádný členský stát, a přesto zůstala hlavním pracovním jazykem institucí.

Samotná Británie ale jednojazyčná není. Ve Walesu je velština živý jazyk, ke kterému se hlásí zhruba půl milionu lidí, na školách je povinná do šestnácti let a dopravní značky jsou dvojjazyčné. Ve Skotsku se drží skotská gaelština, i když mluvčích je jen několik desítek tisíc. A dodejme, že jazyky si berou i naopak: slovo robot vymyslel Josef Čapek pro bratrovu hru R.U.R. a angličtina si ho vzala i s pravopisem.

Zajímavosti

• Angličtina nemá žádnou jazykovou instituci, která by rozhodovala, co je správně — slovníky jen zapisují, jak se mluví.
• Globish je název pro zjednodušenou angličtinu asi patnácti set slov, se kterou se dá domluvit skoro všude.
• Slovní zásoba je obrovská, protože se v ní vrství germánský a francouzsko-latinský základ; proto má angličtina často dvě slova pro jednu věc.
• Nejtěžší na angličtině není gramatika, ale pravopis: skupina ough se čte nejmíň šesti různými způsoby.
• Angličtina je nejčastěji vyučovaný cizí jazyk na světě a v českých školách ji má drtivá většina žáků.
• Rodilý mluvčí není automaticky nejlepší partner do konverzace — mluví rychle, používá idiomy a na cizince často nebere ohled.