Dabing proti titulkům — proč Britové neumějí cizí jazyky

Evropa se dělí na dva tábory podle toho, jak pouští zahraniční filmy a seriály. Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Rakousko — a také Česko — dabují: cizí herci mluví hlasem domácích dabérů. Nizozemsko, severské země, Portugalsko nebo Řecko pouštějí filmy v originále s titulky a dabují hlavně pořady pro malé děti. Polsko má třetí cestu: jeden lektor čte překlad přes ztlumený originál. Kdo bude dabovat, se rozhodlo brzy po nástupu zvukového filmu kolem roku 1930. Dabing je podle odhadů až dvacetkrát dražší než titulky, takže si ho mohly dovolit hlavně velké jazyky, a diktatury třicátých let ho měly rády, protože usnadňoval cenzuru.

Britové tuhle volbu skoro řešit nemusejí: většina toho, co běží v britské televizi a v kinech, vzniká rovnou anglicky. Cizojazyčné filmy se pouštějí s titulky a dabují se hlavně pořady pro děti. Britské dítě proto cizí jazyk z obrazovky skoro neuslyší — na rozdíl od Nizozemců nebo Švédů, kteří angličtinu slyší v televizi každý den. Ekonomové z Mnichova a ze Stanfordu v roce 2025 spočítali, že země s titulky mluví anglicky výrazně lépe než země s dabingem; nejvíc je to znát na poslechu a mluvení. V žebříčku angličtiny společnosti EF z roku 2024 vedou Evropu Nizozemsko, Norsko a Švédsko.

Titulky ale Britové znají dobře — jen ve vlastním jazyce. BBC je poprvé vysílala v roce 1979 přes teletext Ceefax, u dokumentu o neslyšících dětech, a od dubna 2008 mají titulky všechny pořady na jejích hlavních kanálech. Mladí je zapínají i u anglických pořadů: podle průzkumu charity Stagetext z roku 2021 používá titulky aspoň občas 80 % lidí mezi 18 a 24 lety, ale jen 23 % lidí mezi 56 a 75.

Na seriály v cizím jazyce si Britové zvykli díky dánskému krimiseriálu Forbrydelsen (anglicky The Killing). BBC Four ho s titulky začala vysílat v lednu 2011, seriál získal britskou televizní cenu BAFTA a otevřel dveře dalším severským detektivkám (Nordic noir). V USA místo titulků natočili vlastní anglickou verzi. V lednu 2020 jihokorejský režisér Bong Joon-ho na Zlatých glóbech vyzval diváky, ať se nebojí „vysoké bariéry titulků“ — a o měsíc později jeho Parazit jako první neanglický film vyhrál Oscara za nejlepší film.

Česko je dabingová země s dlouhou tradicí: Louis de Funès u nás mluvil hlasem Františka Filipovského a po něm se jmenují ceny za nejlepší dabing, které se každý rok udělují v jeho rodné Přelouči. Mladí Evropané ale titulkům fandí víc než starší: podle Eurobarometru z roku 2024 jim dává přednost 65 % lidí mezi 15 a 24 lety a jen 44 % lidí od 55 let výš. Chcete se naučit anglicky rychleji? Pusťte si seriál v originále — nejdřív s českými, pak s anglickými titulky.

Zajímavosti

• Dabing je podle odhadů až dvacetkrát dražší než titulky — proto dabují hlavně velké jazyky.
• Polsko používá lektora: jeden hlas čte překlad přes ztlumený originál.
• Belgie je rozdělená: francouzsky mluvící Valonsko dabuje, nizozemsky mluvící Flandry titulkují.
• BBC vysílala první titulky v roce 1979; od dubna 2008 je mají všechny pořady na jejích hlavních kanálech.
• Na teletextu Ceefax zapínala titulky pro neslyšící stránka 888.
• Podle Stagetext (2021) zapíná titulky aspoň občas 80 % Britů mezi 18 a 24 lety, ale jen 23 % lidí mezi 56 a 75.
• The Killing běžel na BBC Four od ledna 2011 a získal cenu BAFTA; v USA místo titulků vznikl anglický remake.
• Parazit byl v únoru 2020 prvním neanglickým filmem, který vyhrál Oscara za nejlepší film.
• Louis de Funès mluvil česky hlasem Františka Filipovského; Ceny Františka Filipovského za dabing se udělují v Přelouči.
• Titulkům dává v Evropě přednost 65 % lidí mezi 15 a 24 lety, ale jen 44 % lidí od 55 let výš (Eurobarometr 2024).