Rodina
Lekce 10 · 5 cvičení
Desátá lekce němčiny: rodina a přivlastňovací zájmena mein, dein a Ihr. Skloňují se jako neurčitý člen, takže se učíš jen nová slova, ne nové pravidlo. Naučíš se představit svoji rodinu a zeptat se na cizí.
Gramatika v lekci
Přivlastňovací zájmena mein / dein / Ihr · 1. i 4. pád · skloňování jako ein · ihr × Ihr
Das ist meine Familie
zamčenoDialog
Wer ist das?
Kdo to je?
Das ist mein Vater. Und das ist meine Mutter.
To je můj táta. A to je moje máma.
Und das Kind?
A to dítě?
Das ist meine Schwester. Ich habe auch einen Bruder.
To je moje sestra. Mám ještě bratra.
Hast du Geschwister?
Máš sourozence?
Ja, meine Geschwister sind hier. Das ist meine Familie.
Jo, moji sourozenci jsou tady. To je moje rodina.
Slovíčka
- die Familiemn. č. die Familien
- rodinapodstatné jméno
- die Muttermn. č. die Mütter
- matka, mámapodstatné jméno
- der Vatermn. č. die Väter
- otec, tátapodstatné jméno
- der Brudermn. č. die Brüder
- bratrpodstatné jméno
- die Schwestermn. č. die Schwestern
- sestrapodstatné jméno
- die Geschwister
- sourozencipodstatné jméno
- mein
- můj (mužský a střední rod)zájmeno
- meine
- moje (ženský rod a množné číslo)zájmeno
Gramatika
MEIN — skloňuje se jako ein, ale má i množné číslo
Přivlastňovací zájmeno mein se chová přesně jako neurčitý člen ein, který znáš z páté lekce. U mužského a středního rodu nemá koncovku — mein Vater, mein Kind — a u ženského přibírá ‑e, tedy meine Mutter. Jeden rozdíl proti ein tu ale je, a je důležitý: ein žádné množné číslo nemá, kdežto mein ano a vypadá stejně jako ženský rod. Říká se meine Eltern, meine Geschwister. Pozor ještě na jednu věc, kterou čeština má a němčina ne: české svůj. Věta znám svého bratra se do němčiny přeloží zájmenem mein, protože němčina nic jako svůj nezná — vždycky se řekne přímo mein, dein nebo Ihr podle toho, kdo je vlastník.
Das ist mein Vater.
To je můj táta.
Das ist mein Kind.
To je moje dítě.
Das sind meine Eltern.
To jsou moji rodiče.
Meine Geschwister sind hier.
Moji sourozenci jsou tady.
Procvičování se odemkne po založení účtu.
Ich kenne meinen Bruder
zamčenoÚvodní text
Das ist mein Sohn. Ich kenne meinen Sohn.
To je můj syn. Svého syna znám.
Das ist meine Tochter. Ich kenne meine Tochter.
To je moje dcera. Svoji dceru znám.
Das ist meine Tante. Ich kenne meine Tante.
To je moje teta. Svoji tetu znám.
Das ist mein Bruder. Ich kenne meinen Bruder.
To je můj bratr. Svého bratra znám.
Das ist mein Kind. Ich kenne mein Kind.
To je moje dítě. Svoje dítě znám.
Mein Sohn ist hier. Meine Tochter ist da.
Můj syn je tady. Moje dcera je tamhle.
Slovíčka
- meinen
- mého (mužský rod ve 4. pádě)zájmeno
- der Sohnmn. č. die Söhne
- synpodstatné jméno
- die Tochtermn. č. die Töchter
- dcerapodstatné jméno
- die Tantemn. č. die Tanten
- tetapodstatné jméno
- kennen
- znátsloveso
Gramatika
Čtvrtý pád — zase se mění jen mužský rod
Osmá lekce zavedla pravidlo, že ve čtvrtém pádě se mění jedině mužský rod: der na den a ein na einen. Přivlastňovací zájmena se do toho pravidla zapadají beze zbytku. Mein Bruder se ve čtvrtém pádě změní na meinen Bruder a koncovka je přesně ta samá ‑en, kterou už znáš z einen a keinen. Ženský rod, střední rod ani množné číslo se nemění vůbec — meine Tochter zůstane meine Tochter, mein Kind zůstane mein Kind. Nové sloveso kennen znamená znát a předmět si bere ve čtvrtém pádě, takže je to ideální místo, kde si tvar vyzkoušet. Čeština tady mimochodem používá svého bratra, ne mého bratra — němčina tenhle rozdíl nedělá a řekne meinen v obou případech.
Das ist mein Bruder. Ich kenne meinen Bruder.
To je můj bratr. Svého bratra znám.
Das ist meine Tochter. Ich kenne meine Tochter.
To je moje dcera. Svoji dceru znám.
Das ist mein Kind. Ich kenne mein Kind.
To je moje dítě. Svoje dítě znám.
Ich habe einen Sohn.
Mám syna.
Procvičování se odemkne po založení účtu.
Ist das dein Vater?
zamčenoDialog
Ist das dein Vater?
To je tvůj táta?
Ja, das ist mein Vater. Und das ist meine Oma.
Jo, to je můj táta. A to je moje babička.
Wie heißt deine Oma?
Jak se tvoje babička jmenuje?
Meine Oma heißt Marie. Ich besuche meine Oma oft.
Babička se jmenuje Marie. Jezdím k ní často.
Und dein Opa?
A tvůj děda?
Ich besuche meinen Opa manchmal. Er wohnt in Dresden.
Za dědou jezdím občas. Bydlí v Drážďanech.
Slovíčka
- dein
- tvůj (mužský a střední rod)zájmeno
- deine
- tvoje (ženský rod a množné číslo)zájmeno
- deinen
- tvého (mužský rod ve 4. pádě)zájmeno
- die Omamn. č. die Omas
- babičkapodstatné jméno
- der Opamn. č. die Opas
- děda, dědečekpodstatné jméno
- besuchen
- navštívit, navštěvovatsloveso
Gramatika
DEIN — stejné koncovky, jiný vlastník
Dein znamená tvůj a skloňuje se úplně stejně jako mein — koncovky se učit znovu nemusíš. Mužský a střední rod v prvním pádě bez koncovky (dein Vater, dein Kind), ženský rod a množné číslo s ‑e (deine Oma, deine Eltern) a mužský rod ve čtvrtém pádě s ‑en (deinen Opa). Jediné, co se mění, je vlastník. Platí u toho stejné pravidlo jako u tykání: dein patří k du, takže ho používej jen tam, kde bys řekl du. Když vykáš, přijde jiný tvar — o tom je další cvičení. A slovesa besuchen (navštívit) i kennen si berou předmět ve čtvrtém pádě, takže se na nich koncovka ‑en pozná nejlíp.
Ist das dein Vater?
To je tvůj táta?
Wie heißt deine Oma?
Jak se tvoje babička jmenuje?
Ich besuche meinen Opa.
Jezdím za dědou.
Ich besuche meine Oma oft.
Za babičkou jezdím často.
Procvičování se odemkne po založení účtu.
Ist das Ihre Familie?
zamčenoDialog
Guten Tag, Frau Weber! Ist das Ihre Familie?
Dobrý den, paní Weberová! To je vaše rodina?
Ja. Das ist mein Onkel und das ist meine Cousine.
Ano. To je můj strýc a to je moje sestřenice.
Wie heißt Ihr Onkel?
Jak se váš strýc jmenuje?
Mein Onkel heißt Paul. Kennen Sie meine Cousine?
Strýc se jmenuje Paul. Znáte moji sestřenici?
Nein, ich kenne Ihre Cousine nicht. Besuchen Sie Ihren Onkel oft?
Ne, vaši sestřenici neznám. Jezdíte za strýcem často?
Ja, ich besuche meinen Onkel oft.
Ano, za strýcem jezdím často.
Slovíčka
- Ihr
- váš (vykání, mužský a střední rod)zájmeno
- Ihre
- vaše (vykání, ženský rod a množné číslo)zájmeno
- Ihren
- vašeho (vykání, mužský rod ve 4. pádě)zájmeno
- der Onkelmn. č. die Onkel
- strýc, strejdapodstatné jméno
- die Cousinemn. č. die Cousinen
- sestřenicepodstatné jméno
Gramatika
IHR s velkým I — a proč se to plete
Když vykáš, tvůj se řekne Ihr — vždycky s velkým I, ať stojí kdekoli ve větě. Koncovky jsou zase stejné: Ihr Onkel, Ihre Cousine, Ihre Eltern a ve čtvrtém pádě u mužského rodu Ihren Onkel. Velké písmeno tu není ozdoba, ale jediná věc, která odlišuje dvě různá slova. Malé ihr znáš ze sedmé lekce jako zájmeno vy, když tykáš víc lidem — Ihr lernt Deutsch. Velké Ihr je přivlastňovací váš. V řeči zní obojí naprosto stejně a rozliší je jen situace a to, co ve větě následuje: po zájmenu jde sloveso, po přivlastňovacím Ihr podstatné jméno. V psané podobě je rozdíl vidět hned.
Ist das Ihre Familie?
To je vaše rodina?
Wie heißt Ihr Onkel?
Jak se váš strýc jmenuje?
Besuchen Sie Ihren Onkel oft?
Jezdíte za strýcem často?
Ihr lernt Deutsch.
Vy se učíte německy.
Procvičování se odemkne po založení účtu.
mein, dein, Ihr
zamčenoÚvodní text
Das ist mein Bruder. Ich kenne meinen Bruder.
To je můj bratr. Svého bratra znám.
Ist das dein Vater? Ja, das ist mein Vater.
To je tvůj táta? Jo, to je můj táta.
Ist das Ihre Familie? Ja, das ist meine Familie.
To je vaše rodina? Ano, to je moje rodina.
Ich besuche meine Oma und meinen Opa.
Jezdím za babičkou a za dědou.
Meine Geschwister sind hier. Meine Eltern sind da.
Moji sourozenci jsou tady. Moji rodiče jsou tamhle.
Ich habe eine Schwester, aber ich habe keinen Bruder.
Mám sestru, ale bratra nemám.
Gramatika
Tři vlastníci, jedny koncovky
Celá lekce stojí na jediné tabulce, kterou navíc z velké části znáš z pátého a osmého dílu. Mein, dein a Ihr mají úplně stejné koncovky a liší se jen kmenem podle toho, komu věc patří. V prvním pádě: mužský a střední rod bez koncovky, ženský rod a množné číslo s ‑e. Ve čtvrtém pádě se mění jedině mužský rod a přibírá ‑en. Je to táž koncovka, kterou má einen a keinen — pravidlo z osmé lekce platí beze změny. Tohle je zároveň první lekce čtvrtého modulu; v dalších dvou se naučíš lidi popsat a říct, čím kdo je.
Das ist mein Bruder.
To je můj bratr.
Ich kenne meinen Bruder.
Svého bratra znám.
Ist das Ihre Familie?
To je vaše rodina?
Ich habe keinen Bruder.
Bratra nemám.
Procvičování se odemkne po založení účtu.