Německá příjmení a co znamenají

Nejčastější německé příjmení je Müller a znamená mlynář. Hned za ním stojí Schmidt, tedy kovář, a pak Schneider (krejčí), Fischer (rybář), Weber (tkadlec), Meyer, Wagner (kolář), Becker (pekař), Schulz a Hoffmann. Devět z první desítky vzniklo z toho, čím se člověk živil — a to o středověké vesnici řekne víc než leckterá učebnice. Mlýn byl v každé obci a mlynář zpravidla jediný, takže se jménem Müller nikdo nespletl. Kovář byl druhý nepostradatelný řemeslník, a proto je Schmidt hned druhý. Meyer je výjimka, která potvrzuje pravidlo: pochází z latinského maior a označovalo správce statku, tedy jakéhosi šafáře. Pravopisných podob má hned několik — Meyer, Meier, Mayer, Maier — a liší se hlavně podle regionu.

Příjmení podle řemesla jsou ale jen jedna ze čtyř skupin. Druhá vznikla z otcova jména: Peters je syn Petrův, Jansen syn Janův. Třetí říká, odkud člověk přišel, ať už jde o zemi (Bayer, Böhm, Frank), nebo o místo u vsi (Bach — u potoka, Berger — z kopce). A čtvrtá, pro dnešní ucho nejzajímavější, popisuje samotného člověka: Klein je malý, Groß velký, Lang dlouhý, Krause kudrnatý. Někdo tedy dodnes nosí přezdívku, kterou dostal jeho předek před staletími.

Dědičná příjmení se v německy mluvících zemích ustálila zhruba mezi dvanáctým a šestnáctým stoletím, nejdřív ve městech a až později na venkově. Ve Frísku se to protáhlo až do devatenáctého století, kdy pevná příjmení nařídila napoleonská správa. Celkem se dnes v Německu odhaduje kolem 850 tisíc různých příjmení, což je na osmdesátimilionovou zemi hodně — je za tím právě ta místní pestrost, protože jméno vznikalo ve vsi, ne na úřadu. Mimochodem: postavy, které v téhle lekci a v těch předchozích potkáváš, se jmenují Müller, Schmidt, Weber, Schneider, Fischer a Wagner. Teď víš, že je to mlynář, kovář, tkadlec, krejčí, rybář a kolář.

Zajímavosti

• Nejčastější příjmení je Müller (mlynář), druhé Schmidt (kovář) — devět z první desítky vzniklo z řemesla.
• Meyer pochází z latinského maior a označovalo správce statku; píše se také Meier, Mayer nebo Maier.
• Druhá skupina vznikla z otcova jména: Peters je syn Petrův, Jansen syn Janův.
• Třetí říká, odkud člověk přišel: Bayer, Böhm, Frank, Bach (u potoka), Berger (z kopce).
• Čtvrtá popisuje člověka samotného: Klein (malý), Groß (velký), Lang (dlouhý), Krause (kudrnatý).
• Dědičná příjmení se ustálila mezi 12. a 16. stoletím, ve Frísku až v 19. století; dnes jich je kolem 850 tisíc.