Odkud jsi?
Lekce 2 · 5 cvičení
Druhá lekce němčiny: řekni, odkud pocházíš a kde bydlíš. Pravidelné časování ich ‑e, du ‑st, Sie ‑en, otázka přehozením slovosledu a oslovení Herr a Frau.
Gramatika v lekci
Pravidelné sloveso · kommen aus / wohnen in · otázka inverzí · sprechen e→i
Ich komme aus Deutschland
Dialog
Hallo, Tim! Ich komme aus Deutschland. Und du?
Ahoj, Time! Já jsem z Německa. A ty?
Hallo, Anna! Ich komme aus Tschechien.
Ahoj, Anno! Já jsem z Česka.
Aus Prag?
Z Prahy?
Ja, genau. Und du? Aus Berlin?
Ano, přesně tak. A ty? Z Berlína?
Nein, ich komme aus Dresden.
Ne, já jsem z Drážďan.
Ach so!
Aha!
Slovíčka
- kommen
- pocházet, přicházetsloveso
- aus
- z, zepředložka
- Deutschland
- Německopodstatné jméno
- Österreich
- Rakouskopodstatné jméno
- die Schweiz
- Švýcarskopodstatné jméno
- Tschechien
- Českopodstatné jméno
- das Landmn. č. die Länder
- země, státpodstatné jméno
- die Stadtmn. č. die Städte
- městopodstatné jméno
Gramatika
KOMMEN AUS — odkud pocházíš
Odkud někdo je, se v němčině říká slovesem kommen s předložkou aus: Ich komme aus Deutschland. Doslova „přicházím z“ — čeština by řekla „jsem z“. Za aus stojí buď země, nebo město, obojí funguje stejně. Většina zemí se obejde bez členu: aus Deutschland, aus Österreich, aus Tschechien. Výjimkou je die Schweiz, která člen mít musí — spojení aus der Schweiz se zatím uč jako hotový celek, proč se člen mění, přijde mnohem později.
Ich komme aus Deutschland.
Jsem z Německa.
Ich komme aus Prag.
Jsem z Prahy.
Ich komme aus der Schweiz.
Jsem ze Švýcarska.
Ich wohne, du wohnst, Sie wohnen
zamčenoDialog
Ich komme aus Deutschland.
Jsem z Německa.
Ich wohne in Dresden.
Bydlím v Drážďanech.
Kommst du aus Tschechien?
Jsi z Česka?
Ja, ich komme aus Brno.
Ano, jsem z Brna.
Wohnen Sie in Wien?
Bydlíte ve Vídni?
Nein, ich wohne in Zürich.
Ne, bydlím v Curychu.
Slovíčka
- wohnen
- bydletsloveso
- in
- v, vepředložka
Gramatika
Pravidelné sloveso — ich ‑e, du ‑st, Sie ‑en
Většina německých sloves se časuje podle jednoho vzorce. Vezmeš kmen (wohn‑, komm‑) a přidáš koncovku: ich ‑e, du ‑st, Sie ‑en. Ich wohne, du wohnst, Sie wohnen. Tvar pro Sie vypadá stejně jako infinitiv, takže se ho nemusíš učit zvlášť. Kde bydlíš, se říká s předložkou in: wohnen in Dresden, wohnen in Deutschland. Otázka, na kterou se odpovídá ja nebo nein, se tvoří přehozením: sloveso jde na první místo a podmět hned za něj — Kommst du aus Prag?
Ich wohne in Prag.
Bydlím v Praze.
Du wohnst in Wien.
Bydlíš ve Vídni.
Wohnen Sie in Zürich?
Bydlíte v Curychu?
Kommst du aus Tschechien?
Jsi z Česka?
Procvičování se odemkne po dokončení předchozích cvičení.
Sprichst du Deutsch?
zamčenoDialog
Sprichst du Deutsch?
Mluvíš německy?
Ja, ich spreche ein bisschen Deutsch. Und du?
Ano, mluvím trochu německy. A ty?
Ich spreche gut Deutsch. Ich komme aus Österreich.
Mluvím dobře německy. Jsem z Rakouska.
Sprichst du auch Tschechisch?
Mluvíš taky česky?
Nein. Und du?
Ne. A ty?
Ich spreche Tschechisch und ein bisschen Deutsch.
Mluvím česky a trochu německy.
Slovíčka
- sprechen
- mluvitsloveso
- Deutsch
- němčinapodstatné jméno
- Tschechisch
- češtinapodstatné jméno
- gut
- dobře, dobrýpřídavné jméno
- ein bisschen
- trochufráze
- auch
- také, takypříslovce
Gramatika
SPRECHEN — u du se mění kmen
Sprechen se v jednotném čísle chová skoro pravidelně, ale u du mu uvnitř slova skočí e na i: ich spreche, du sprichst, Sie sprechen. Ve vykání zůstává e nedotčené. Takových sloves je v němčině jen hrstka a učí se jednotlivě. Názvy jazyků se píšou velkým písmenem a stojí bez členu: Ich spreche Deutsch. Jak dobře jazyk umíš, řekneš slovem gut nebo spojením ein bisschen — obojí stojí před názvem jazyka.
Ich spreche Deutsch.
Mluvím německy.
Sprichst du Tschechisch?
Mluvíš česky?
Ich spreche ein bisschen Deutsch.
Mluvím trochu německy.
Ich spreche auch gut Deutsch.
Mluvím taky dobře německy.
Procvičování se odemkne po dokončení předchozích cvičení.
Herr Müller und Frau Weber
zamčenoDialog
Guten Tag! Ich heiße Weber. Kommen Sie aus Deutschland?
Dobrý den! Jmenuji se Weberová. Jste z Německa?
Guten Tag, Frau Weber! Ich heiße Müller. Ja, ich komme aus Köln.
Dobrý den, paní Weberová! Jmenuji se Müller. Ano, jsem z Kolína.
Und wohnen Sie auch in Köln?
A bydlíte taky v Kolíně?
Nein, ich wohne in Hamburg. Und Sie, Frau Weber?
Ne, bydlím v Hamburku. A vy, paní Weberová?
Ich komme aus der Schweiz. Ich wohne in Zürich.
Já jsem ze Švýcarska. Bydlím v Curychu.
Ach so! Auf Wiedersehen, Frau Weber!
Aha! Na shledanou, paní Weberová!
Auf Wiedersehen, Herr Müller!
Na shledanou, pane Müllere!
Slovíčka
- der Herrmn. č. die Herren
- pán, panpodstatné jméno
- die Fraumn. č. die Frauen
- paní, ženapodstatné jméno
Gramatika
Herr a Frau — jak se oslovuje ve vykání
Ve vykání se v němčině k příjmení přidává Herr nebo Frau: Herr Müller, Frau Weber. Nikdy se nespojuje s křestním jménem — Herr Max by znělo stejně divně jako české „pane Maxi“. Při představení se často řekne jen příjmení: Ich heiße Weber. Sloveso má ve vykání pořád koncovku ‑en: Kommen Sie…?, Wohnen Sie…?, Sprechen Sie…? Všimni si, že vedle sebe stojí dvě stejné otázky — jedna pro kamaráda, druhá pro cizího člověka. Liší se jen koncovkou a zájmenem.
Kommst du aus Prag?
Jsi z Prahy?
Kommen Sie aus Prag?
Jste z Prahy?
Guten Tag, Herr Müller!
Dobrý den, pane Müllere!
Wohnen Sie in Hamburg, Frau Weber?
Bydlíte v Hamburku, paní Weberová?
Procvičování se odemkne po dokončení předchozích cvičení.
Opakování — Länder und Sprachen
zamčenoDialog
Hallo! Ich heiße Klara. Kommst du aus Deutschland?
Ahoj! Jmenuju se Klara. Jsi z Německa?
Hallo, Klara! Nein, ich komme aus Österreich.
Ahoj, Klaro! Ne, jsem z Rakouska.
Und wohnst du in Wien?
A bydlíš ve Vídni?
Ja. Und du?
Ano. A ty?
Ich komme aus Tschechien. Ich wohne in Brno.
Já jsem z Česka. Bydlím v Brně.
Sprichst du gut Deutsch?
Mluvíš dobře německy?
Ein bisschen. Ich spreche auch Tschechisch!
Trochu. Mluvím taky česky!
Freut mich, Klara!
Těší mě, Klaro!
Gramatika
Co už umíš z lekce 2
Umíš říct odkud jsi (kommen aus), kde bydlíš (wohnen in) a jakými jazyky mluvíš (sprechen). Umíš pravidelné časování ich ‑e, du ‑st, Sie ‑en a otázku přehozením slovosledu. Drž se tří věcí: kommen chodí s aus, wohnen s in a uvnitř jednoho rozhovoru se tykání a vykání nemíchá.
Ich komme aus Tschechien.
Jsem z Česka.
Ich wohne in Brno.
Bydlím v Brně.
Sprichst du gut Deutsch?
Mluvíš dobře německy?
Kommen Sie aus der Schweiz?
Jste ze Švýcarska?
Procvičování se odemkne po dokončení předchozích cvičení.