Doprava

Předložka mit se pojí se třetím pádem, takže po ní stojí dem, der nebo den — přesně to, co znáš z jednadvacáté lekce od předložek místa. Nová je jenom ta předložka. Čeština tady žádnou předložku nemá a použije sedmý pád: mit dem Bus je autobusem, mit der Bahn vlakem, mit dem Fahrrad na kole. Právě proto se to musí naučit jako celek — z češtiny to nevykoukáš. Druhá novinka je sloveso fahren, které mění kmenovou samohlásku: ich fahre, ale du fährst a er fährt. Přehláska se objevuje jen u druhé a třetí osoby jednotného čísla, všude jinde zůstává a. Je to stejný vzorec jako u schlafen a fangen ze čtrnácté lekce.

Tohle je nejtěžší místo celé lekce, protože čeština tady nerozlišuje nic. Když jdeš k budově, k instituci nebo k člověku, použiješ zu se třetím pádem — a protože zu dem a zu der se skoro vždycky stahují, uslyšíš zum a zur. Zum Bahnhof, zum Arzt, zur Post, zur Universität. Když ale jedeš do města nebo do země, zu se nepoužije vůbec a nastoupí nach, které navíc stojí bez členu: nach Berlin, nach Hamburg. Sem patří i nach Hause a zu Hause ze čtrnácté lekce — to Hause je starý tvar třetího pádu, který se v těchhle dvou frázích dochoval, i když jinde vymizel. Předložka von je opak: říká, odkud vycházíš, a taky se pojí se třetím pádem. A zu Fuß je pevná fráze, kterou nerozebírej — je to jediné spojení, kde po zu nenásleduje žádný člen.

Tři slovesa téhle lekce mají stejný kmen a liší se jenom předponou: einsteigen je nastoupit, aussteigen vystoupit, umsteigen přestoupit. Mechanismus znáš ze čtrnácté lekce — přízvučná předpona se ve větě odtrhne a jde na konec, takže ich steige ein, ich steige aus, ich steige um. Kmen se přitom vůbec nemění a celý význam nese to poslední slovo. Proto se v němčině vyplatí poslouchat věty až do konce; kdo vypne po druhém slově, neví, jestli se nastupuje, nebo vystupuje. Stejně funguje ankommen, tedy přijet: ich komme um acht Uhr an. A pozor na jednu záměnu — die Bahn je dráha nebo vlak obecně, zatímco der Zug je konkrétní souprava, do které nastupuješ.

Předložek se třetím pádem je šest a teď je máš všechny: mit, zu, nach, von, bei a aus. Poslední tři částečně znáš. Aus se učilo v druhé lekci jako z, ze — ich komme aus Prag — a přesně tak funguje i tady: der Zug kommt aus Berlin. Bei se učilo ve dvanácté lekci jenom ve spojení s prací, bei der Firma, a teď se rozšiřuje na cokoli: bei der Post, bei der Haltestelle. Von je nové a znamená od — říká, odkud se něco vydává: von Bahnsteig drei, von der Haltestelle. Všech šest se chová stejně, takže se nemusíš učit šest pravidel, ale jenom šest slov. A ještě jedno odlučitelné sloveso: abfahren, tedy odjíždět — der Zug fährt um zehn Uhr ab.

Poslední kolo dává dohromady všechno, co lekce přinesla. Šest předložek se třetím pádem: mit říká čím, zu kam k budově nebo instituci, nach kam do města, von odkud, aus z čeho nebo odkud pocházíš, bei u čeho nebo u koho. Za všemi stojí dem, der nebo den, a u zu se to skoro vždycky stáhne na zum nebo zur. Jedinou výjimkou je nach, které u měst žádný člen nemá. K tomu čtyři odlučitelná slovesa, u kterých význam nese až poslední slovo věty: einsteigen, aussteigen, umsteigen a ankommen, plus abfahren ze čtvrtého cvičení. Nic z toho není nové, ale poprvé to dohromady dává celou cestu z domova do práce.