Kam jsi jel

Minulá lekce tvrdila, že perfektum se dělá s haben. Teď přijde druhá polovina pravdy: u sloves pohybu se místo haben použije sein. Ich bin gefahren, du bist gekommen, wir sind gegangen. Kritérium je jednoduché a dá se na něj spolehnout — když se podmět přesune z místa na místo, je to sein. Fahren, gehen, kommen, fliegen, laufen, einsteigen, umsteigen, ankommen, abfahren, všechno sein. Naopak mitnehmen má předmět ve čtvrtém pádě a nikam se nepřesouvá, takže drží haben: ich habe einen Koffer mitgenommen. Všimni si ještě tvaru participia — gefahren, gekommen, gegangen končí na ‑en, ne na ‑t. To je druhá novinka téhle lekce a je o ní řeč ve druhém cvičení. Rámec věty se nemění ani o kousek: sein na druhém místě, participium na konci.

Pravidelné participium končí na ‑t. Vedle něj má němčina druhou, starší skupinu, která končí na ‑en a často přitom mění samohlásku v kmeni. Essen dá gegessen, trinken getrunken, nehmen genommen, finden gefunden, singen gesungen, schreiben geschrieben, lesen gelesen a sehen gesehen. Pravidlo pro to není — jsou to tvary, které se člověk prostě naučí, a je jich naštěstí jen kolem dvou set, z toho v A1 potkáš asi třicet. Dobrá zpráva je, že jde o ta nejčastější slovesa, takže je uslyšíš pořád dokola. Pozor na verlieren: končí na ‑en, mění samohlásku a ge- nedostane, protože předpona ver- není přízvučná. Vyjde z toho verloren.

Pohyb není jediné kritérium. Se sein se pojí i slovesa, která popisují změnu stavu: aufwachen (probudit se), umziehen (přestěhovat se) a passieren (stát se). Podmět u nich sice nikam nejde, ale po ději je v jiném stavu než před ním, a němčina to bere jako druh pohybu. K tomu jsou dvě slovesa, která se sein berou bez jakéhokoli zdůvodnění a musí se prostě zapamatovat: bleiben (ich bin geblieben) a samotné sein (ich bin gewesen). U bleiben je to obzvlášť zrádné, protože zůstat je pravý opak pohybu. Jedna praktická poznámka na závěr: passieren je sloveso na ‑ieren, takže ge- nedostane — Was ist passiert? A nová předložka seit se pojí se třetím pádem stejně jako mit nebo von z lekce 23: seit dem Umzug.

Teď to jde poskládat dohromady. Ptej se na dvě věci v tomhle pořadí. Za prvé: přesouvá se podmět z místa na místo, nebo mění stav? Pak sein — gehen, kommen, fahren, fliegen, laufen, wandern, aufwachen, umziehen, passieren. Za druhé: je to bleiben nebo sein? Pak taky sein, i když to z pravidla nevyplývá. Všechno ostatní bere haben, a je toho výrazně víc — hlavně všechna slovesa, která mají předmět ve čtvrtém pádě. Dobré vodítko: když ve větě je předmět ve čtvrtém pádě, je to skoro jistě haben. Wir haben Bier getrunken, wir haben Wurst gegessen. A pozor na jednu dvojici, která je vidět v dialogu: wandern je pohyb, takže sein, ale machen předmět má, takže haben — a obě věty stojí vedle sebe.

Po dvou lekcích máš perfektum celé. Skládá se ze dvou rozhodnutí, která spolu vůbec nesouvisejí a dělají se zvlášť. První: haben, nebo sein? To určuje, jestli sloveso popisuje pohyb nebo změnu stavu — plus bleiben a sein. Druhé: jak vypadá participium? Pravidelné končí na ‑t (gemacht, gewandert), nepravidelné na ‑en (gefahren, getrunken), a k tomu platí pravidla o ge- z minulé lekce. Že je sloveso nepravidelné, ještě neznamená, že bere sein — wandern je pravidelné a bere sein, trinken je nepravidelné a bere haben. Zbytek už jen opakuje to, co znáš: pomocné sloveso na druhém místě, participium na konci. V příští lekci k tomu přibude poslední kousek — war a hatte.