Množné číslo
Lekce 6 · 4 cvičení
Šestá lekce němčiny: pět typů množného čísla, člen die pro všechny rody a čísla až do sta. Naučíš se zeptat Wie viele? a skládat čísla jako einundzwanzig.
Gramatika v lekci
Plurál — pět typů · člen die · wie viele · čísla 21–100
zwanzig, dreißig, hundert
zamčenoÚvodní text
zwanzig, dreißig, vierzig,
dvacet, třicet, čtyřicet
fünfzig, sechzig, siebzig,
padesát, šedesát, sedmdesát
achtzig, neunzig, hundert,
osmdesát, devadesát, sto
einundzwanzig, zweiundzwanzig, dreiundzwanzig,
dvacet jedna, dvacet dva, dvacet tři
vierunddreißig, fünfundvierzig,
třicet čtyři, čtyřicet pět
sechsundsechzig, siebenundsiebzig,
šedesát šest, sedmdesát sedm
Slovíčka
- dreißig
- třicetčíslovka
- vierzig
- čtyřicetčíslovka
- fünfzig
- padesátčíslovka
- sechzig
- šedesátčíslovka
- siebzig
- sedmdesátčíslovka
- achtzig
- osmdesátčíslovka
- neunzig
- devadesátčíslovka
- hundert
- stočíslovka
Gramatika
Desítky a skládaná čísla 21–99
Desítky se tvoří koncovkou ‑zig: vierzig, fünfzig, achtzig. Výjimky jsou tři a znáš je už z druhé desítky — dreißig se píše s ß místo ‑zig, sechzig ztrácí s a siebzig ztrácí ‑en. Sto je hundert, bez koncovky. Čísla mezi desítkami se skládají obráceně než v češtině: nejdřív jednotka, pak und a nakonec desítka. Einundzwanzig je doslova „jedna a dvacet“. Píše se to celé dohromady jako jedno slovo. A pozor — v téhle skládance si sechs a sieben svoje písmena nechávají: sechsundsechzig, siebenundsiebzig.
zwanzig, dreißig, vierzig
dvacet, třicet, čtyřicet
achtzig, neunzig, hundert
osmdesát, devadesát, sto
einundzwanzig
dvacet jedna
sechsundsechzig
šedesát šest
Procvičování se odemkne po založení účtu.
der Tisch, die Tische
zamčenoÚvodní text
der Tisch, die Tische, der Freund, die Freunde,
stůl, stoly, kamarád, kamarádi
das Buch, die Bücher, das Kind, die Kinder,
kniha, knihy, dítě, děti
die Tasche, die Taschen, die Blume, die Blumen,
taška, tašky, květina, květiny
das Auto, die Autos, das Handy, die Handys,
auto, auta, mobil, mobily
das Fenster, die Fenster, das Zimmer, die Zimmer,
okno, okna, pokoj, pokoje
der Mann, die Männer, das Dorf, die Dörfer,
muž, muži, vesnice, vesnice
Slovíčka
- das Kindmn. č. die Kinder
- dítěpodstatné jméno
- der Mannmn. č. die Männer
- mužpodstatné jméno
- der Freundmn. č. die Freunde
- kamarád, přítelpodstatné jméno
- das Dorfmn. č. die Dörfer
- vesnicepodstatné jméno
Gramatika
Množné číslo — pět typů a jeden společný člen
V množném čísle má každé podstatné jméno člen die, ať bylo v jednotném čísle jakéhokoli rodu. To je jediné pravidlo, které platí bez výjimky, a je to dobrá zpráva. Horší zpráva je, jak se tvar tvoří — způsobů je pět. Koncovka ‑e (der Tisch, die Tische), koncovka ‑er (das Buch, die Bücher), koncovka ‑n nebo ‑en (die Tasche, die Taschen), koncovka ‑s u slov přejatých (das Auto, die Autos) a nakonec žádná změna (das Fenster, die Fenster). K tomu se často přidá přehláska: der Mann, die Männer. Který typ které slovo dostane, se z ničeho neodvodí — plurál se prostě učí spolu se slovem a členem, jako třetí informace v jednom balíčku.
der Tisch, die Tische
stůl, stoly
das Buch, die Bücher
kniha, knihy
die Tasche, die Taschen
taška, tašky
das Auto, die Autos
auto, auta
das Fenster, die Fenster
okno, okna
Procvičování se odemkne po založení účtu.
Wie viele Leute?
zamčenoDialog
Wie viele Leute sind hier?
Kolik lidí je tady?
Zwanzig Leute. Und viele Kinder!
Dvacet lidí. A hodně dětí!
Wie viele Kinder?
Kolik dětí?
Dreizehn Kinder. Alle Kinder sind hier.
Třináct dětí. Všechny děti jsou tady.
Und die Eltern?
A rodiče?
Die Eltern sind da.
Rodiče jsou tamhle.
Slovíčka
- die Leute
- lidé (jen množné číslo)podstatné jméno
- die Eltern
- rodiče (jen množné číslo)podstatné jméno
- viele
- hodně, mnohopřídavné jméno
- alle
- všichni, všechnypřídavné jméno
Gramatika
Wie viele? a sloveso u množného podmětu
Na počet se ptáš spojením wie viele a hned za ním následuje podstatné jméno v množném čísle: Wie viele Kinder? Samotné viele znamená hodně, mnoho, alle znamená všichni. Obě slova stojí přímo před podstatným jménem a člen se u nich vynechává — říká se viele Kinder, ne die viele Kinder. Sloveso sein má u množného podmětu tvar sind, který už znáš z vykání: Die Kinder sind hier. A dvě slova v téhle lekci existují jenom v množném čísle — die Leute a die Eltern. Jednotné číslo k nim prostě neexistuje, stejně jako čeština nemá jednu nůžku.
Wie viele Leute sind hier?
Kolik lidí je tady?
Viele Kinder sind hier.
Hodně dětí je tady.
Alle Kinder sind hier.
Všechny děti jsou tady.
Die Eltern sind da.
Rodiče jsou tamhle.
Procvičování se odemkne po založení účtu.
Wie viele Klassen?
zamčenoDialog
Guten Tag, Herr Müller! Wie viele Klassen sind hier?
Dobrý den, pane Müllere! Kolik je tady tříd?
Nur zwei Klassen. Die Klasse ist da.
Jenom dvě třídy. Ta třída je tamhle.
Und wie viele Leute?
A kolik lidí?
Einundzwanzig Leute. Alle sind hier.
Dvacet jedna lidí. Všichni jsou tady.
Und wie viele Kinder?
A kolik dětí?
Nur fünf Kinder. Die Eltern sind da.
Jenom pět dětí. Rodiče jsou tamhle.
Danke, Herr Müller!
Děkuji, pane Müllere!
Bitte! Auf Wiedersehen!
Prosím! Na shledanou!
Slovíčka
- die Klassemn. č. die Klassen
- třídapodstatné jméno
- nur
- jen, jenompříslovce
Gramatika
nur a počítání ve vykání
Nur znamená jen, jenom. Stojí těsně před tím, co omezuje: nur zwei Klassen, nur fünf Kinder. Všimni si, že po číslovce následuje množné číslo — zwei Klassen, fünf Kinder — a člen se vynechává úplně stejně jako po viele a alle. Slovo alle může stát i samo o sobě ve významu všichni: Alle sind hier. Otázka na počet se ve vykání nijak nemění, protože wie viele se ptá na věci, ne na osobu, se kterou mluvíš.
Wie viele Klassen sind hier?
Kolik je tady tříd?
Nur zwei Klassen.
Jenom dvě třídy.
Einundzwanzig Leute.
Dvacet jedna lidí.
Alle sind hier.
Všichni jsou tady.
Procvičování se odemkne po založení účtu.