Duální vzdělávání — proč se Němci učí v podniku

Zeptej se v Německu mladého člověka, co dělá, a je slušná šance, že odpoví: mache eine Ausbildung. Není to škola v českém smyslu ani brigáda. Duální vzdělávání znamená, že se učeň — německy Azubi — učí na dvou místech zároveň: většinu týdne pracuje v podniku a jeden až dva dny sedí v odborné škole, Berufsschule. Trvá to obvykle dva až tři a půl roku a končí zkouškou před komorou, tedy ne před vlastní školou. Uznaných učebních oborů je zhruba tři sta a najdeš mezi nimi jak automechanika, tak bankovního úředníka nebo Kaufmann für Büromanagement.

Klíčová věc, kterou Čech obvykle nečeká: učeň dostává plat. Podnik ho zaměstnává, platí mu měsíční Ausbildungsvergütung a od roku 2020 existuje i zákonné minimum, které se každý rok zvyšuje. V praxi se odměna často pohybuje kolem tisíce eur měsíčně a s každým rokem učení stoupá. Právě proto není Ausbildung v Německu vnímaná jako druhá liga za maturitou — zhruba polovina ročníku touhle cestou jde a firmy o učně soutěží, protože si tím vychovávají vlastní lidi. Německo přitom dlouhodobě patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností mladých v Evropské unii a ekonomové to připisují právě téhle vazbě mezi školou a podnikem.

Pak systém pokračuje dál. Kdo zkoušku složí, je Geselle, tovaryš. Po několika letech praxe může udělat mistrovskou zkoušku a získat Meisterbrief — a teprve mistr smí v řadě řemesel otevřít vlastní živnost a sám vychovávat učně. Tenhle žebřík dává řemeslu prestiž, kterou v Česku spíš ztratilo: německý Meister není nadávka ani útěcha pro toho, kdo se nedostal na vysokou. A jazyková drobnost na závěr — proto tolik německých povolání končí na ‑mann a mají vlastní ženský protějšek: Kaufmann a Kauffrau jsou dvě samostatná slova, ne jedno s koncovkou.

Zajímavosti

• Duální vzdělávání kombinuje práci v podniku (většina týdne) s odbornou školou Berufsschule (1–2 dny); trvá zpravidla 2 až 3,5 roku.
• Učeň se německy řekne Azubi, zkráceně z Auszubildender.
• Uznaných učebních oborů je zhruba tři sta — od automechanika po Kaufmann für Büromanagement.
• Učeň dostává od podniku měsíční plat; od roku 2020 platí zákonné minimum, které se každoročně zvyšuje.
• Závěrečnou zkoušku nedělá škola, ale hospodářská či řemeslná komora.
• Po vyučení následuje Geselle a po mistrovské zkoušce Meisterbrief — v řadě řemesel podmínka pro vlastní živnost i pro vychovávání učňů.