Kde všude se mluví německy

Když se řekne němčina, většina lidí si vybaví Německo. Mateřským jazykem je ale zhruba pro sto milionů lidí a v Evropské unii je nejrozšířenějším mateřským jazykem vůbec — předbíhá i francouzštinu a italštinu. Jako cizí jazyk se němčinu učí dalších zhruba patnáct milionů lidí po celém světě.

Úředním jazykem je němčina v šesti zemích: v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Lucembursku a v Německy mluvícím společenství na východě Belgie. K tomu se přidává Jižní Tyrolsko v severní Itálii, kde má němčina rovnoprávné postavení s italštinou. V Lichtenštejnsku je jediným úředním jazykem, ve Švýcarsku jedním ze čtyř — vedle francouzštiny, italštiny a rétorománštiny.

Jazyk, který se v tomhle kurzu učíte, je spisovná němčina podle německé normy, takzvaná Hochdeutsch. Funguje jako společný standard všude a domluvíte se s ní od Hamburku po Vídeň. Rozdíly jsou hlavně v mluvené řeči a v drobnostech: Rakušan řekne lednu Jänner, Švýcar vás pozdraví Grüezi místo Guten Tag a písmeno ß na švýcarské klávesnici vůbec nenajdete — píše se místo něj ss.

Zajímavosti

• Němčina má kolem 100 milionů rodilých mluvčích a je nejrozšířenějším mateřským jazykem Evropské unie.
• Ve Švýcarsku mluví německy zhruba dvě třetiny obyvatel, doma ale používají švýcarské dialekty — spisovnou němčinu hlavně píšou a čtou.
• V Jižním Tyrolsku jsou všechny úřední nápisy dvojjazyčné a němčina je tam mateřským jazykem většiny obyvatel.
• Němčina se udržela i v Namibii, bývalé německé kolonii, kde ji dodnes používá několik desítek tisíc lidí.
• Čeština si z němčiny půjčila stovky slov — knedlík (Knödel), šunka (Schinken), flaška (Flasche) nebo brýle (Brille).