Schrebergarten — zahrádka, která má vlastní zákon

Muž, po kterém se jmenují, žádný neviděl. Daniel Gottlob Moritz Schreber byl lékař z Lipska a zemřel v roce 1861; celý život prosazoval, aby děti z dělnických rodin měly kde běhat a cvičit, a o zahrádkaření nenapsal ani řádku. Tři roky po jeho smrti založil jeho zeť Ernst Innocenz Hauschild v Lipsku spolek a hřiště pro děti pojmenoval po tchánovi Schreberplatz. Teprve učitel Heinrich Karl Gesell přišel s nápadem, že by si děti mohly kolem hřiště obdělávat malé záhonky. Záhonky brzy převzali rodiče, kolem nich vyrostly ploty a boudy — a jméno mrtvého lékaře se přeneslo na celý fenomén. Původní lipský spolek existuje dodnes a od roku 1996 v něm sídlí Deutsches Kleingärtnermuseum, jediné muzeum zahrádkářského hnutí na světě.

Dnes je v Německu přes devět set tisíc zahrádek na zhruba čtyřiceti tisících hektarech, spravovaných asi třinácti a půl tisíci spolky. Není to koníček na okraji: v přepočtu jde o plochu větší než polovina Prahy a v některých městech tvoří kolonie významnou část zeleně. Nájem je přitom směšně nízký, protože Kleingarten není rekreační pozemek, ale zákonem chráněná instituce. Právě to je na tom nejněmečtější — celá věc má vlastní zákon, Bundeskleingartengesetz z roku 1983.

Ten zákon taky vysvětluje, proč to nejsou chaty. Zahrádka musí sloužit takzvanému kleingärtnerische Nutzung, tedy pěstování ovoce a zeleniny pro vlastní potřebu; kdo si z parcely udělá jen trávník s grilem, porušuje podmínky nájmu. Bouda smí mít nanejvýš čtyřiadvacet metrů čtverečních včetně zastřešené terasy a nesmí být zařízená k trvalému bydlení — v Kleingartenu se prostě nebydlí. K tomu se přidávají pravidla jednotlivých spolků, která umí být velmi podrobná: výška živého plotu, doba, kdy se smí sekat, někde i to, jaké druhy stromů se smějí sázet. Cizinci se tomu smějí, Němci to berou jako samozřejmost a čekací listiny ve velkých městech se počítají na roky.

Zajímavosti

• Schreber se zahrádkami nikdy nic neměl — byl to lékař prosazující hřiště pro děti a zemřel tři roky předtím, než vznikl první spolek jeho jména.
• Zahrádky vymyslel učitel Heinrich Karl Gesell jako záhonky pro děti; teprve pak je převzali rodiče.
• V Německu je přes devět set tisíc zahrádek na zhruba čtyřiceti tisících hektarech a spravuje je asi třináct a půl tisíce spolků.
• Kleingarten má vlastní zákon z roku 1983, Bundeskleingartengesetz.
• Na zahrádce se musí pěstovat ovoce a zelenina pro vlastní potřebu; samotný trávník s grilem porušuje podmínky nájmu.
• Bouda smí mít nanejvýš čtyřiadvacet metrů čtverečních a bydlet se v ní nesmí.